Sbírka Ymiho lebka odráží autorův úzký vztah k Islandu, o jehož literární tradici i současnost se Miroslav Pech řadu let intenzivně zajímá a který navštívil. Jeho poezie často vyvěrá ze smyslových vjemů, ale i z dojmů, které v něm zanechala islandská krajina ve své monumentální velkoleposti, k člověku často anorganicky lhostejná a v běsnění živlů často i vysloveně krutá. V časech, kdy byli obyvatelé ostrova vůči přírodním silám mnohem bezbrannější než dnes, v ní jejich úděl nabýval rozměrů až fatálních dramat, kdy smrt jim byla věrným průvodcem. Ale nejen tyto okolnosti jsou námětem řady stěžejních básní. Je jím i duch Islandu, tak jak se odráží v nordické mytologii a ságách či lidových pověrách o "skrytých lidech".