Vojtěch Vacek je vypravěč básnických příběhů, který výstižně a zároveň hledačsky a novátorsky pracuje s jazykem. Epické prvky posouvá často do až fantaskních podob: nadreálné se mísí s reálným v jedinečném amalgámu. Překračuje hranice básnického vyprávění a staví je do nečekaných, často imaginativně-zvukových poloh. Tato překvapení ovšem s gustem vyhlížíme, protože autorovy básně jsou evokativní a čtenář je do nich doslova ponořen. Je lákavé do této poezie vstoupit a být jí ovíván: omamné, plné vůní, barev, ale přese všechno svébytné – zároveň křehké i pevné. Balancování na této hraně je jedním z dobrodružství autorovy poetiky.