Po zařazení agendy lidských práv do Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě nikdo nepředpokládal, že právě toto bude jedním z podstatných impulzů k rozkladu sovětského impéria. Vzniklo Helsinské hnutí, opoziční aktivisté se sdružovali s cílem poukazovat na všechny případy, kdy komunistické vlády nedodržely, k čemu se v Helsinkách zavázaly. Katolická církev měla své vlastní "disidenty" působící v podzemí. V 60. a 70. letech 20. století se Vatikán soustředil na diplomatická jednání o obsazení biskupských stolců ve státech sovětského bloku. Od podzemní církve zachovával odstup. To se však změnilo s nástupem papeže Jana Pavla II. V Československu se zlomovým bodem pro veřejné vystoupení mladých věřících za náboženskou svobodu stala poutní slavnost na Velehradě k uctění 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985. Tato publikace přináší nejen vzpomínky na tak výjimečnou událost, ale též zasazuje dění v církvi do širších historických souvislostí. Prostřednictvím pohledu zahraničních historiků umožňuje rovněž srovnání s církevně-politickými poměry v tehdejší východní Evropě.