Utopie anglického humanisty Thomase Mora, vydaná poprvé latinsky roku 1516, dala jméno celému žánru zamyšlení nad ideálním uspořádáním lidské společnosti. More navazuje na základní komunitární principy starokřesťanského učení, inspiruje se antickou literaturou, zprávami o zámořských objevech i texty svého přítele Erasma Rotterdamského. Nevyhýbá se ironii a vyprávění o zvycích obyvatel ostrova Utopie (z řeckého ú-topos, ne-místo) spolu s úvahami o možnostech regulace lidské pýchy či o reformě trestního práva vkládá do úst nepříliš důvěryhodného námořníka Rafaela Hythlodaia. Zvolený žánr platónského dialogu mu přitom umožňuje prezentovat společenské problémy z různých hledisek, aniž by přitom oslabil jejich palčivost.