Kniha přibližuje osudy pěti výjimečných žen, které se zasloužily o rozvoj sociologických metod a jejich použití v aplikovaném výzkumu: Florence Kelleyové, Vivian M. Palmerové, Marie Jahodové, Herty Herzogové a Elisabeth Noelle-Neumannové. Tyto ženy vynikaly houževnatostí, s níž šly za svými sny a cíli, byly hrdé, mimořádné svou originalitou, a přitom ochotné tvořit v týmu. Dokázaly porozumět empirickým datům a metodologickým souvislostem a snažily se prosazovat inovativní přístupy v bádání, jejich myšlenky byly často i vůdčí ideou dodnes slavných výzkumných projektů. Bez jejich inovací, energie a tvůrčích nápadů by mnohé projekty nebyly tak úspěšné. Sláva však připadla zpravidla mužům teoretikům, v jejichž stínu tvořily.