Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců, mezi nimi Fermat, Pascal, Huygens či Leibniz, začali ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá. Za jedno z nejvýmluvnějších pojednání tohoto druhu je považováno Umění odhadu Jacoba Bernoulliho (1654-1705), jehož čtvrtá část podává zevrubnou odpověď na tuto otázku. Je jí zákon velkých čísel, který tvoří základ nové logiky, založené na matematicky přesném způsobu výpočtu naděje.