Jednání Čechů s basilejským koncilem lze označit za vrcholný okamžik husitské revoluce. V knize se těší pozornosti počáteční fáze této mimořádné dějinné události. Autor navazuje na řadu starších pokusů popisujících slyšení husitů v Basileji a nastoupení cesty k uzavření kompaktát, jde ale do větší hloubky i šíře a rozsáhlým rukopisným studiem odhaluje řadu nových detailů, vazeb a souvislostí. V centru jeho pozornosti stojí kauza (teologie) přijímání laiků z eucharistického kalicha, která v Basileji rychle opanovala diskusi a byla hybatelem dění. A je to právě sledování symbiózy středověkého učeneckého idealismu a politického pragmatismu, co mu otevírá cestu k přesvědčivým odpovědím na rozhodující otázky - kolik bylo zápasících stran, čeho chtěly dosáhnout a jaké postupy i teorie uplatnily k prosazení svých záměrů a obhajobě svých přesvědčení.