V eseji Smutek na vedlejší koleji mapuje Urs Heftrich, profesor slavistiky na heidelberské universitě, ohlas nacistické genocidy Romů v české beletrii. Složité "okliky", po nichž se čtyřem autorům podařilo vnést toto tabuizované téma do literatury, Heftrich načrtává rozborem jejich textů: divadelní hry Cigánsky tábor Eleny Lackové, povídky Cikáni Jana Čepa, prózy Příliš hlučná samota Bohumila Hrabala a básnické sbírky Dvakrát tím samým Paula Polanskyho.