Mladý spisovatel Ondřej Macura není v české literatuře nováčkem. Po románu Netopýři, který nabídl jakousi nadsazenou zprávu z "temnot každodennosti", se ve své čtvrté knize navrací k poezii. Básnická sbírka s názvem Sklo je naopak plná křehké, zimní obraznosti a nakažlivé krásy. Bohaté reliéfy lyrických nálezů vyvažují příběhy, ve kterých můžeme s autorem pobýt ve světě "přesné obraznosti", pro kterou máme poezii rádi. Nejsou to světy náhradní a únikové, spíš pravá poezie dnešního dne! Ani v nové knize nechybí ironická echa, která jsou pro Macuru tak typická. Nepochybně stojí za připomenutí, že "mezi anděli a mezi básníky je dobré si hlídat peněženku!"