Ještě dříve, než slečna Peregrinová vytvořila smyčku - domov a útočiště - pro dnes již dobře známé podivné děti, existovaly pohádky o podivných dětech a zvířatech, které se nejprve tradovaly ústní cestou, dokud se jejich písemného zpracování neujal v roli editora jeden z nejpovolanějších, podivný Millard Nullings. Jedná se o příběhy z historie podivných, ve kterých se dozvíme, že děti nejprve bez problémů žili ve společnosti lidí běžných, obyčejných, ale jejich zvláštní schopnosti a nadání je postupně vytlačovaly na okraj, až je obyčejní lidé vyhnali ze svého středu úplně. Některé z deseti pohádek čtenáři zčásti znají ze zmínek v trilogii o podivných dětech ze sirotčince slečny Peregrinové - třeba tu o laskavém obru Cuthbertovi či o holubech z katedrály Svatého Pavla - jiné jsou zcela nové a uvádějí nové, neznámé hrdiny, a kromě jiného se dozvíte o první ymbryně i o tom, jak se postupně naučila vytvářet smyčky, v nichž bylo možno žít.