Ve své nejznámější a nejdiskutovanější knize, která navazuje a rozšiřuje témata zpracovaná v publikaci Náboženství a lidé západní Evropy 1789-1989 (česky CDK 2007) se birminghamský profesor Hugh McLeod věnuje perspektivnímu zkoumání sekularizace v Evropě od revoluce 1848 po první světovou válku. Vychází sice ze sociálněvědních, zejména sociologických diskusí, zpracování látky je však povýtce historické. Považuje i nadále sekularizaci za ústřední příběh moderní náboženské historie, zaměřuje se však spíše na konkrétní společnosti (anglickou, francouzskou, německou), nikoli pouze na oblast idejí. Klíč k náboženské situaci novověku vidí v pluralismu a v kontextu vášnivých náboženských střetů mezi konfesemi.