Nové, kriticky komentované vydání domnělých staročeských veršovaných památek, které vznikly v době národního obrození. Rukopisy, jež měly doložit jungmannovskou představu slavné a demokratické národní minulosti sahající až do raného středověku a idealistickou vizi vyspělé staročeské kultury, byly po svém "objevení" (1817 a 1818) přijaty vlasteneckou společností s nadšením. Ještě dlouhá desetiletí poté inspirovaly několik generací českých umělců (Mánes, Smetana, Zeyer, Aleš, Myslbek). Až na konci devatenáctého století prokázali J. Gebauer, J. Goll, T. G. Masaryk a další vědci, kteří odmítali falešné vlastenecké iluze, nepravost těchto básní, jejichž autory byli zřejmě Václav Hanka a Josef Linda. Nová edice přinese obě díla, na nichž už neceníme starobylost, ale krásu básnického jazyka, v klasickém překladu Kamila Bednáře. Komentář Dalibora Dobiáše zrekapituluje spory o RKZ a představí je jako svérázná umělecká díla.