Bude islamizace celé Evropy dovršena ještě během této generace? Zůstane aspoň jeden stát, kde islám nebude státním náboženstvím? Na tyto a podobné otázky se autor snaží odpovědět v Prolomení hradeb dvojce. Nabízí různé scénáře dalšího vývoje a identifikuje některé faktory, které rozhodnou o pravděpodobnosti či riziku naplnění těchto scénářů. V centru zájmu zůstávají velké byrokratické organizace (zejména nadnárodní) a nová aristokracie jako společenská vrstva. Teorie z prvního Prolomení hradeb musela projít revizí, protože některé trendy se potvrdily (např. stupňující se neschopnost, zbabělost a sebevražedné chování nové aristokracie), ale jiné nikoliv (např. nedochází k formování kontraelity a neroste se ani schopnost nižších vrstev prosazovat vlastní zájmy).