Ze tří ústředních ideologií 20. století - fašismu, komunismu a liberalismu - přežila jen ta poslední. Došlo tak k podivné situaci, kdy zastánci liberalismu mají ve zvyku zapomínat, že se také jedná o ideologii, a nikoli o přirozené a konečné vyústění politického vývoje lidské společnosti. Jak ve své provokativní knize připomíná její autor, Patrick Deneen, liberalismus je založen na protikladech: bije na poplach v boji za rovná práva, a přitom zároveň pomáhá prohlubovat materiální nerovnost; jeho legitimita je založena na společenském konsenzu, a přitom svým důrazem na soukromé záležitosti odrazuje od plnění občanských závazků; ve svém tažení za autonomii jednotlivce dal vzniknout nejrozsáhlejšímu a nejkomplexnějšímu státnímu systému v historii lidstva. Deneen zde čtenáře konfrontuje se znepokojivým varováním, že dostředivé síly, které dnes působí na naši politickou kulturu, nejsou povrchovými vadami, ale základními rysy systému, jehož úspěch zároveň plodí jeho selhání.