Jungova znepokojivá zpráva o rozpolcenosti světa je současně výzvou k nápravě nežádoucího stavu, jenž dnes stejně jako v době vzniku této knihy představuje nebezpečí pro zdraví a život jednotlivého člověka i lidstva jako celku. A na jednotlivého člověka, na skutečného nositele života a kultury se Jung obrací, když upozorňuje na fatální nedostatek sebepoznání - na podceňování a nerespektování nevědomých sil, které výrazným způsobem škodlivě i blahodárně ovlivňují všechny aspekty života. Na každém jednotlivci, na jeho schopnosti a ochotě k sebepoznání záleží: na osudu, blahu i bolesti jednotlivého člověka, oné nekonečně malé jednotky, na které závisí svět, oné individuální bytosti, ve které - chápeme-li správně smysl křesťanské zvěsti a poselství - hledá svůj cíl dokonce i Bůh.