Kolik úsilí stojí být krásný? Být štíhlý? Kolik slz a odříkání? Kolik dlouhých nocí a zoufalých pohledů do zrcadla? Kolik trápení se s dietou a cvičením nikoli z radosti z pohybu, ale kvůli nespokojenosti s tělesnými proporcemi a nutnosti s tím něco udělat, kterou sami sobě diktujeme? A přitom by stačilo tak málo - být se sebou spokojený, vnímat své tělo, jeho potřeby, mít laskavé vztahy s lidmi z okolí i sám se sebou, přiměřeně sportovat a radovat se ze života. Je to opravdu málo? Zkušenosti nám ukazují, že vůbec ne. Že to naopak málokdo umí a ti, kdo dotáhnou představu o svém nedokonalém těle až do nebezpečného konce, končívají v poradnách a ambulancích lékařů, psychologů, nutričních poradců a terapeutů s diagnózou poruchy příjmu potravy.