Celých čtrnáct let se Jonathan Rebeck skrýval před světem za hřbitovními zdmi a svůj domov si potají zařídil v dávno opuštěné hrobce. Rozmlouval s novými nebožtíky a zjišťoval, kam vlastně duše zesnulých putují, poskytoval jim útěchu, vyslechl je a občas si s nimi zahrál šachovou partii.