Komunistický režim při uplatňování svých totálních nároků zasáhl i církve, a to ve všech oblastech jejich života a působení. Navíc se prohlá­sil za ateistický režim, a proto chtěl náboženství vymýtit nebo zpočátku dosáhnout alespoň toho, že jeho veřejné projevy zmizí ze života společ­nosti, že bude nanejvýš trpěno jako soukromá záležitost. Proto měla být liturgie církve zatlačena jen do "kostela a sakristie" a mělo být zabráněno šíření křesťanských hodnot do společnosti. Tato kniha systematicky po­jednává o omezování života katolické církve a její liturgie v komunistic­kém Československu a dokumentuje to zejména na příkladech z oblasti jižních Čech. Je určena všem zájemcům o moderní českou historii, církevní dějiny a dějiny liturgie. Díky bohatému pramennému základu knihu ocení i sociologové náboženství, kteří se věnují soudobým proměnám religiozity české společnosti, a politologové zkoumající vztah státu a církve v komunistickém Československu.