Jedna z nejrozsáhlejších a nejdůkladnějších monografií věnovaná Pieru Paolu Pasolinimu, jež ho představuje nejen jako zásadní postavu evropského filmu, ale i jako autora neotřelých teorií a esejí, jimiž vstupoval do tehdejších intelektuálních debat a komentoval soudobé sociální dění. Autor zkoumá Pasoliniho (nejen) filmovou tvorbu jako svébytný pokus o zachování realismu v jeho subjektivní, sebeuvědomělé podobě - určitý realismus -, který si klade za cíl odhalovat realitu skrytou za maskou vládnoucích diskurzů. Přitom odkrývá i Pasoliniho způsob uvažování na pozadí jeho dominantních autorských východisek: humanismu, marxismu, katolictví, homosexuality a psychoanalýzy.