Vzdor své pravidelnosti tvoří zápisy Pařížských sešitů zvláštní antideník; důležitější než záznam zážitků a chvil inspirace je tu jejich proměna v nový obrazný a slovní fakt, který je spíš než pouhým otiskem jejich znovustvořením. Lze také říci, že autorova pařížská léta tu jsou přítomna skrz bohatou síť ozvěn, v níž věcná evokace sousedí s básnickým aforismem, detailní záběr s metafysickým povzdechem a reálný postřeh s vyšinutou vizí.