Ústní disputace byla po dlouhá staletí neodmyslitelným jádrem univerzitního kurikula. Je až s podivem, že se na něco tak elementárního a stěžejního mohlo zapomenout natolik, že se nyní jen s velkými obtížemi skládá mozaika pravidel a procesů kdysi tak slavné praxe. Cílem této knihy je přiblížit českému čtenáři téma disputací vůbec a především vykreslit základní obraz novověké disputace. Ta však představuje závěrečnou fázi dlouhé tradice ústní praxe, a proto je pro její hlubší pochopení nezbytné představit její antické a středověké kořeny.