Kniha vypráví o velmi vážných tématech tak, jak to umí jen Anna Anisimova: s neuvěřitelnou lehkostí a optimismem. Je možné být šťastný, i když nám osud zapomněl dát do vínku jeden ze smyslů - třeba zrak nebo sluch? Je to pro rodinu trest, anebo naopak dar? Malá hrdinka této knížky se učí psát tajným písmem, spřátelí se s dědečkovou hůlkou, hraje si s neviditelným slonem, spolu s velrybou se noří do oceánu za kamarády a miluje jablka, protože tak krásně křupají. A i když snad na vlastní oči nevidí okolní svět, nic nebrání jejímu vnitřnímu světu překypovat fantazií a radostí.