Nejsi ze Sudet? pokládá otázku již název básnické sbírky Anny Štičkové. Ano, jsem - odpovídá autorka prostřednictvím čtyřiačtyřiceti básní z cest. Jsou to cesty za teplem, do rodných krajů, do dětství, cesty za láskou, jsou to úniky i návraty, cesty, na nichž jsou Sudety výchozím bodem, nehostinným, ale zároveň láskyplným krajem, jímž se autorka cítí být určována. Od podzimu do podzimu, od samoty k samotě - možná je to jeden rok, možná celý život ve verších sudetské rodačky.