O Thomasi Mertonovi se mluví jako o jednom z oněch vzácných západních mozků, kteří se v zenu cítili zcela doma. V této knize pojednává o různých náboženských koncepcích - raném mnišství, ruské pravoslavné spiritualitě, Shakerech, zen-buddhismu, a to s charakteristickou západní přímostí. Merton nejen studoval tato náboženství zvenčí, ale uchopil je empatií a živou účastí zevnitř. "Všechny kapitoly," napsal Merton, "spojuje jeden ústřední zájem: porozumět různým způsobům, jak lidé různých tradic koncipovali význam a metodu "cesty ", která vede k nejvyšším úrovním náboženského či metafyzického vědomí".