Zatímco středem zájmu evropské filosofické tradice je zejména zjevování se věcí, teorie a filosofie médií, tak jak ji zde představujeme, se zaměřuje na nástroje, techniky a praktiky, které vůbec objevování umožňují. Mediální operace určují, co může, a naopak co nesmí být zobrazeno či vysloveno. Zánik určitých formací je pak logicky spojen i se změnou/vynálezem nové techniky, ale i s reflexí či překročením daných materiálně-technicky´ch dispozic - proto získávají na významu operace dezintegrace, destabilizace, rozvázání vazeb zdánlivě stabilních formací (např. politických režimů, které zajišťují instituce, technik kontroly, ale i formálních prvků uměleckých projevů a myšlenkových konceptů).