Nick Land (*1962) před přibližně třiceti lety rozpoutal v evropské filosofii skrytou revoluci. Původně se věnoval analýze a radikální reinterpretaci myslitelů jako Heidegger, Nietzsche, Kant a Bataille, aby se později vydal svérázným a zcela originálním směrem, různě označovaným jako "zběsilý nihilismus", "černé deleuziánství" či "kybergotika". Již v devadesátých letech se zabýval filosofickými implikacemi nástupu nadlidsky výkonné umělé inteligence, jejíž očekávaný příchod vítal s přímo antihumanistickým nadšením. Jeho texty nepřestaly mít zásadní vliv ani po jeho odchodu z akademického světa a nadále oslovovaly mnohé spisovatele, umělce, filosofy "spekulativně realistické" školy, ale též hudebníky a filmaře, které uchvátila jeho nevídaně nekompromisní a úderná vize.