"Jsem mladý a bohatý; a jsem nešťastný, neurotický a sám. Pocházím z jedné z nejlepších rodin na pravém břehu Curyšského jezera a mám rakovinu," píše Fritz Zorn místo úvodu. Závažné onemocnění, jež ho postihlo, se stává jakýmsi sítem všech myšlenek a postřehů, které jako jednotlivé kousky mozaiky postupně skládají knihu. Autor se snaží jako spisovatel interpretovat tento zdravotní "hendikep" nejen v psychosomatické rovině, ale především jako symptom degeneračního procesu napadajícího celý společenský organismus, čímž si otevřeně vyrovnává účty nejen s osudem, který předčasně ukončil jeho život, ale především se švýcarsko-buržoazním prostředím, vlastní rodinou a stylem jejího života. Ačkoli od té doby uplynulo 40 let, Zornův radikální pohled na měšťáctví a morálku tzv. zajištěné společnosti dnes znovu ožívá a nabízí pohled na zemi bankovnictví, hodinek a čokolády jako nanejvýš aktuální.