Ve sbírce Loď jménem naděje se autor formou paraboly zamýšlí nad všeobecnými "osudovými" okolnostmi lidské existence. V novele Loď jménem naděje je to osud společnosti, která se dobrovolně vydá pod vedením paranoidního vůdce na cestu zkázy, v novele Ostrov mrtvých králů je to osud jedince neschopného vymanit se z "prokletí vlastních vzpomínek, které ho vzdalují živým citům a vztahům".