Sedmý knižní svazek fotografických cyklů Josefa Sudka navazuje na cykly Okno mého ateliéru a Zátiší. V nejintimnějším prostoru svého ateliéru fotografoval Josef Sudek po řadu let náhodná uskupení předmětů, v kterých hledal a dokázal nalézt neobyčejná tajemství. Důležitou roli zde hrál zejména papír, ale i sklo. Od zátiší se tyto labyrinty - jak jim Josef Sudek říkal - lišily svou neuceleností, neuspořádaností, otevřeností. Umožňavaly mu denně nacházet něco nového, objevovat netušené tvary a konstelace. Úvodní studii ke knize napsala Daniela Hodrová.