Při léčbě klienta, který trpí interpersonálním traumatem jako je chronické zneužívání v dětství nebo domácí násilí, nemá verbální terapie vždy ten nejlepší efekt. Pro tyto klienty jsou trauma a jeho důsledky natolik zabudované do osobnosti a tak komplexní, že omezení klientových zkušeností na sadu symptomů, případně navrhování změn v kognitivním rámci nebo v rámci behaviorálních vzorců ignoruje důležitého a klíčového hráče: tělo.