Lidé musejí jíst, ať jde o obyčejného člověka, krále či prezidenta. Nebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem. Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček? Co měli nejradši Pol Pot, Idi Amin, Milton Obote? Na čem si pochutnávali Fidel Castro, Saddám Husajn či Enver Hodža? A kdo byli lidé, kteří byli diktátorům denně nablízku a snažili se je udržovat jídlem v dobrém rozmaru? Autor vyhledal osobní kuchaře diktátorů, aby vyslechl příběh jejich života a dozvěděl se, co měli pod pokličkami hrnců, když se řešil osud země nebo světa. Ovlivnili svým kuchařským uměním chod dějin? Jejich osudy odpovídají na mnohé otázky, a zároveň tak autor kreslí intimní portréty diktátorů v domácím prostředí. Navíc kuchaři prozrazují recepty na oblíbené pokrmy svých zaměstnavatelů, podle nichž si může uvařit i čtenář.