Účetní závěrka za rok 2019 - Ing. Vladimír Hruška Základ daně z příjmů FO – úpravy počínaje r. 2020 – Ing Eva Sedláková Mzda zaměstnance – zdanění – Ing. Martin Děrgel Odpis pohledávek - ke konci roku 2019 – Ing. Martin Děrgel 1. Účetní závěrky se sestavují v pravidelných intervalech a k tomuto tématu se také průběžnězpracovávají příspěvky, které by měly být nápomocné při jejich sestavování. V rámci článku se pokusíme o totéž, tentokráte s platností pro závěrku sestavenou za rok 2019. Připomeneme si poslední legislativní úpravy, které byly učiněny a zaměříme pozornostna samotnou účetní závěrku s důrazem na správné sestavení výkazů (význam jednotlivýchpoložek). Připomeneme si i další nezbytné kroky, na které bychom neměli zapomenout v případěprocesu schvalování účetní závěrky. Dále si uvedeme informace (novinky) v podoběpřehledu Koordinačních výborů, Informací GFŘ a nově vydaných Interpretací Národníúčetní rady, které byly vydány či schváleny v roce 2019. 2. Zjištěný základ daně z příjmů fyzických osob se před snížením o nezdanitelné částky a odčitatelnépoložky musí ještě upravit, tj. snížit či zvýšit o příslušné částky dané zákonemo daních z příjmů. Základem daně z příjmů fyzických osob je v souladu s § 5 odst. 1 zákonao daních z příjmů částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi vezdaňovacím období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištěnía udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak. 3.Příspěvek je předurčen pro „trvalé začátečníky“až mírně pokročilé zájemce o vyjasněníproblematiky zdanění a pojištění mezda věcně blízkých příjmů v Česku. Zaměřený je na typického zaměstnavatele a neřeší složitosti trápící jen pár procentfirem, jako jsou třeba opční (akciové) benefitymanažerů, čeští lodníci plavící se po mořích,nebo neziskovky provozující tzv. chráněné dílkyinvalidních zaměstnanců. 4. Který druh majetku podnikatele a obchodní manažery nejvíce trápí? Pohledávky! Jde o neobvyklý druh majetku/nemajetku, který je prozatím „pouze na papíře“ a představuje více méně jen příslib dlužníka, že jej dříve nebo později nahradí „skutečným“ majetkem, nejčastěji penězi. Přičemž hlavním rizikem pochopitelně je, že tím „papírem“ příběh pohledávky také skončí, neboť dlužník slib nesplní a věřiteli nic (nebo část) neuhradí. Má-li dlužník pouze přechodné finanční problémy, vyjádří účtující věřitel dočasné snížení reálné hodnoty pohledávky opravnou položkou. Když se ale pohledávka stane prakticky nedobytnou, nezbývá věřiteli obvykle nic jiného, než jí odepsat a vyřadit z majetku. Což je účetně snadné, ovšem dle očekávání s tím „má problém“ daň z příjmů.