Vývojové tendence vojenství se jen zřídka zastavují před státními hranicemi. Vojenské dějiny jsou však až dodnes z velké míry národními dějinami. Popsat vojenské dimenze minulosti z evropské perspektivy proto znamená stanovit nové akcenty a otevřít tak překvapivé náhledy. To odpovídá nejen zájmu historické vědy o mezinárodní a nadnárodní procesy, ale odráží to také vývoj bezpečnostní politiky, směřující k vytvoření mnohonárodních ozbrojených sil.