Kniha sleduje reflexi cirkusového světa v českém výtvarném umění a literatuře. Zpřítomňuje fenomén cirkusu v českém prostředí od počátku 19. století do poloviny 20. století, a to v širších souvislostech evropského umění. Cirkus s typickými postavami artistů, klaunů a krotitelů exotických zvířat je svébytným světem, odlišným od každodenní reality. Divákům poskytuje nebývalou podívanou a nové smyslové zážitky. Vedle prací známých autorů, mezi něž patřili Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Jindřich Štyrský, Vítězslav Nezval nebo Eduard Bass, představuje i díla pozapomenutých tvůrců. Řada umělců se přímo ztotožňovala s akrobaty či použila postavu smutného, melancholického klauna ke ztvárnění vlastních psychických stavů, případně jako prostředek metafory celospolečenského dění. Kniha přehledně zachycuje i historii cirkusu jako takového. Nápaditá grafická úprava pracuje s cirkusovými atributy. Kniha je uzavřena anglickým resumé.