Král Šahrijár ze vzteku, že ho jeho manželka podváděla, nechal zabít nejen ji a provinivšího se otroka, ale od té chvíle si nechal každou noc vodit novou pannu a ráno ji dal setnout hlavu. Tak to šlo den za dnem tři roky. Když dorostla Vezírova dcera Šahrazád do věku, že by mohla být předvedena před krále, požádala o to otce s tím, že buď se jí podaří přežít, nebo alespoň zachránií jednu dívku místo sebe. Otec protestoval, ale nechal se moudrou a výmluvnou dcerou přemluvit a ona před panovníka předstoupila. Když ukojila jeho touhu, požádala ho, aby nechal předvést její sestru, se kterou byla smluvena na tom, že ji požádá o vyprávění příběhu. Stalo se a Šahrazád začala, ale příběh nestačila dokončit do rána a tak to šlo tisíc a jednu noc, protože král byl vždy zvědavý na pokračování. A není divu, Šahrazád mu poutavě vyprávěla pohádkové příběhy s množstvím nadpřirozených bytostí, čarodějných předmětů, kouzel a zaklínadel, další velkou část tvořily dobrodružné, cestopisné a rytířské příběhy a anekdoty, bajky a mravoličná vyprávění většinou zakomponovala do větších celků.