Druhé CD Nerezu bylo v roce 1988 vysoce ceněné jak pro hudební obsah, tak pro obal grafika Michala Cihláře. Zuzana Navarová, Vít Sázavský, Zdeněk Vřešťál a Vladimír Vytiska překvapili kompletem skladeb v podobě oproti koncertnímu provedení i albovému debutu proaranžovanějších, moderně nadfolkových. Uvedeno i ukončeno motivem Střemhlav desku naplňují songy s nezaměnitelné nerezovským zpíváním a poetikou textů, ale s pomocí četných hostů také příjemně překonávající (nejen) tehdejší očekávání. Inspirace lidovými písněmi, ale též rázně elektrifikované postupy jsou znamením nezávislosti, kterou si kapela právem vydobyla. To platí i pro netradiční obal, povyšující grafiku nad obchodní sdělení. Tentokrát se nenalezení výrobních podkladů proměnilo v krásné dobrodružství. Michal Cihlář se s přátelským souhlasem pánů Vřešťála a Sázavského dal do autorské inovace původní práce. Titulní strana, ale vlastně celá obalová výprava jsou variací na dané téma, nabízející obdivovatelům letošní model. Najdete tam také kdysi nerealizovaný titul a další speciality. Společně s pečlivým ošetřením vinylového a cédéčkového zvuku je to příležitost pro vlastníky původního LP porovnat situaci tehdy a teď. Základem všeho je samo sebou nestárnoucí muzika: Naboso, Černá voda, Dušičky, Yburan Omazyp a sedm dalších malých klenotů.