Rozšířená albová reedice je víc než jen připomínkou srpnových šedesátin jednoho z našich nejdůležitějších písničkářů. Shrnuje totiž poprvé prakticky celé jeho supraphonsko-pantonské nahrávací období, vymezené osmdesátými léty. Tedy především první dvě dlouhohrající práce a také singlové či festivalové bonusy. Debutové album v roce 1985 přineslo výseč z několika desítek Plíhalových starších písniček, posluchači již milovaných. Stopáží minipříběhy s vtipně poetickými texty a originálním kytarovým doprovodem dodnes platí za špičkové kousky, a nejen té dekády. Natáčení v českobudějovickém rozhlasovém studiu umožnilo doplnit výchozí kytaru + hlas přizvanými hosty a nechalo ve vstřícném krajském poklidu vzniknout a do světa poslat zajímavou vizitku. Tamtéž se točilo na jaře 1988 i o rok později vydané druhé album, spolupráce Karla Plíhala s jeho olomouckým kamarádem Emilem Pospíšilem, výborným kytaristou a hráčem na sitár. Podobně fajnová muzika a chytře hravé texty, celkový posun dál, odrážející se také v následném společném vystupování. Bonusy na prvním CD představují singlové a koncertní verze sedmi písniček, včetně Oldfieldova Ommadawnu. Čtyřpoložkový přídavek na druhém cédéčku je pak malým koncertním záznamem roku 1989, od letních Svojšic po prosincovou Lucernu, tedy od ještě jinotajné Špíny po vědoucně ironické polistopadové Co jsme si, to jsme si. Karel Plíhal již ve vstupní nahrávací etapě ukázal jedinečnost, kterou si podržel dodnes. Jsme rádi, že nyní můžeme jeho zásadně důležité začátky připomenout.