Pohádkové vyprávění o rodině a přátelích neposlušného svatojánského Broučka bydlícího za potokem pod jalovcem i s tatínkem a maminkou. Autor knihy byl evangelický kněz a Broučci jsou alegorickým zobrazením rodiny, která žije podle křesťanských hodnot, v souladu s přírodou. Šlo mu především o zobrazení významů, jako byly rodová soudržnost, vzájemná úcta, harmonie člověka a přírody, či poslušnost Bohu. K námětu ho inspirovalo jedno krásné odpoledne, kdy u Hořátve odpočíval a sledoval rej a shon různých broučků. Příběh promýšlel a největší část pak napsal v Čáslavi. Záměrně nepoužíval žádné jazykové experimenty, sloh je prostý, aby jej bez problémů pochopily ti, jímž je především určený, tedy děti. V textu se dají najít některé částečně autobiografické odkazy, například nejzamilovanější jídlo Broučka (zelná polévka) bylo i nejoblíbenějším jídlem autorovým. Jednotlivé epizody se odehrávají v průběhu kalendářního roku, tedy od zimy, respektive jara do zimy a popisují nejen hlavní činnost svatojánských broučků, tedy v noci svítit lidem (proto mají hlavní hrdinové knihy opačný životní cyklus, tj. ráno je večer a naopak), ale i všednodenní starosti a radosti.